{A}{FG14}{C FF640100}Wellington Arthur Colley-Wellesley \ 
{FC12}{C FF707070}(1769 - 1852) \ 
{A}{C FF100801}Narozen roku 1769; pochz z rodiny Wellesley z Danganu. Navtvoval Eton College a pot studoval vojensk vdy ve Francii. Do sluby nastoupil k 73. pluku horskch stelc, kde si vyslouil koncem roku 1787 poven na poruka. A do bezna 1793 psobil Wellington jako len vojenskho tbu lord Irska a po nkolik nsledujcch let jako len irskho parlamentu. V roce 1794 se zastnil taen do Holandska a roku 1796 odplul do Indie; zde vedl nkolik spnch taen proti mstnm vzbouencm. To mu roku 1805 vyneslo hodnost generlmajora. Po nvratu do Britnie se stal lenem Doln snmovny a v roce 1807 ministrem zahrani Irska. Roku 1808 se Wellington vylodil s posdkou tajc na deset tisc mu v Portugalsku a zahjil tok na Lisabon. Pak pokraoval v ele sjednocen anglicko-portugalsk armdy v taen na panlsko. Porazil vojska generla Junota, marla Soulta a Josefa Bonaparta; spn odolal sedmdesti tiscovmu vojsku u Masseny. Koncem roku 1812 ml Wellington pod kontrolou vtinu velkch mst vetn Madridu a na druh rok v lt zavril sv spchy plnm vytlaenm Napoleonovch vojsk ze panlska. V letech 1814-1815 byl velvyslancem ve Francii. Na dobu 100 dn' stanul v ele sjednocench sil; Wellington se stal jednm z nejdleitjch astnk bitvy u Waterloo a byl jednm z tch, kte trvali na zachovn ivota poraenho csae. V roce 1818 se stal lenem a v roce 1828 pak i pedsedou vldy; staral se o ministerstvo zahraninch vc (1834-35) a ministerstvo bez portfeje (1841-46). Od roku 1826 a do sv smrti v roce 1852 velel pozemnm silm armdy.
